Volejbal Kvasiny

Po zimní přípravě (pro některé po zimní přestávce) a bez rozehrání na turnaji v Česticích jsem s obavami očekával zahájení jarních bojů v naší soutěži.

Jediný zodpovědný hráč Ráďa mi včas nahlásil svoji účast, či spíše neúčast na zápasech. Musel jsem tedy začít jednat a domlouvat přeložení problémových mistráků. První (se Skauty RK) odehrajeme jako dvojzápas v posledním termínu soutěže na poli soupeře. Další chtěli odložit Čestice. Podíval jsem se do záznamů a potvrdil jsem navrhovaný termín – úterý 5. května. Hned druhý den se ozval Ráďa, že ani tento termín nebude. Což mi vypadlo ze záznamů, nebo mi to špatně nahlásil. Každopádně jsem si uvědomil, že nebude k dispozici ani jeden stále hrající střeďák. Mori jun. je totiž na škole a tudíž v týdnu nedostupný. Nezbylo, než povolat všechny zbývající zálohy. Nejlepšího hráče zimní přípravy (Standu) nebyl problém přemluvit. S Tomem E. byl větší problém. Nastoupí prý jen v případě nedostatku hráčů. A ten skutečně nastal.

Ve stanoveném termínu jsme byli na hřišti pouze dva. Ostatní se scházeli velmi pomalu. Za což jim musím vynadat. Jestli si to však vezmou k srdci, je otázka. Konečná sestava tedy byla: Tom E., Filip E., Vítek, Bene, Ondra, Mori sen. a v záloze ještě Standa. Ten přijel klasicky pět minut před zahájením, ale bez bot na hraní. Musel se pro ně tedy ještě otočit do RK.

V prvním setu jsme nezačali dobře. Byla znát nervozita z prvních míčů venku a z nezvyklé sestavy. Soupeř si vypracoval nepatrný náskok. Vrcholem byly naše tři zkažená podání v řadě za sebou. Vše se pomalu začalo zlepšovat teprve s příchodem naší fanynky Jany D. Hru jsme zlepšili a i soupeř začal chybovat. Pomalu jsme vyrovnali a získali vedení, které jsme si dokázali udržet. V druhém a třetím setu soupeř zlobil jen málo a s tím jsme si dokázali poradit. Zhruba po hodině byl konec a my si připsali první jarní body za vítězství 3:0 (25:17, 25:13, 25:17).

Konečný dojem ze hry nebyl tak špatný. Ondra dobře smečoval, Vítek měl dost úspěšných bloků a Filip kazil minimálně. Na rozehrání to byl soupeř dobrý. Závěrem jsme ještě udělali památeční foto. Klucí Erbenových totiž asi odehráli první společný mistrák. A jak je z přiložené fotky patrno, na další rodinné dvojice se můžeme těšit. Škoda jen, že jsem tam neměl i já svého juniora…

Mori