Navigace: Družstvo mužů » Činnost v roce 2011

Činnost v roce 2011

Opět jsme se po roce sešli, abychom zhodnotili uplynulý rok. Letošní zprávu o činnosti družstva mužů rozdělím do několika kapitol.

První a asi nejvíce očekávanou, je kapitola mistrovská, tedy spíše nemistrovská – to dle soutěže v našem okrese. Na jaře družstvo dohrávalo jarní část Orlické divize mužů. V prvním zápase jsme doma přivítali Kostelec n.O. Pro zranění chyběl Vítek a i přes značnou nervozitu některých hráčů jsme utkání zvládli a vyhráli 3:1. Do dalšího zápasu v Albrechticích n.O. se trochu zkomplikovala sestava. Zatímco někteří dali přednost soukromému životu, jiní si museli zařizovat uvolnění z práce. I tak jsme však museli odvolat Ondru Stiebera z tréninku fotbalu. Ale podařilo se opět zvítězit 3:1. V následujícím zápase jsme opět vyjížděli ven, do Borohrádku. Soupeři jsme moc nedovolili a hladce vyhráli 3:0. Hned druhý den nás čekal soupeř nejtěžší-Dobruška. Stále bez Vítka jsme neměli šanci. Navíc hra byla příliš odevzdaná. Prohra 1:3. Pochvalu zaslouží snad jen Jana Dusílová za řízení tohoto utkání. O týden později jsme zajížděli do Vamberka už v tradiční sestavě Ráďa, Franta, Bene, Matěj a 2x Mori. Soupeř ničím nepřekvapil, z čehoš plyne hladká výhra 3:0. V dalším mistráku jsme doma přivítali Peklo. Přes pozdní příchody našich hráčů se podařilo hřiště připravit a čekat na soupeře. Ten dorazil v silné sestavě. O soupeři nebylo dlouho rozhodnuto, leč pekelníci byli šťastnější. Naše prohra 2:3, ale přítomným divákům se hra líbila. Chuť jsme si spravili v dalším utkání v Česticích hladkou výhrou 3:0. O týden později jsme přivítali opět Albrechtice n.O. Hra trochu drhla, ale i tak vítězství 3:0. Následně v pátek jsme zavítali do Kostelce n.O. Vítek už mohl nastoupit a tak si soupeř ani neškrtl. Opět výhra 3:0. Utkání s Potštejnem jsme odehráli v rámci oslav 70. let vzniku našeho klubu. Sešli jsme se skoro všichni. Jen Vítek zapomněl, či nevěděl. Utkání před mnoha diváky mělo skvělou atmosféru a snad se všem líbilo. I díky divákům jsme zvítězili 3:1. K poslednímu zápasu soutěže jsme zajížděli do Rychnova n.K. Soupeř je to krajně nesympatický, ale povolili jsme mu jen jeden set a výhra 3:1 nás potěšila. Tento ročník je nutno zařadit k úspěšným. V tabulce jsme skončili druzí a zároveň se nám podařilo do družstva podstatně zařadit tři mladíky. Matěje, Ondru a Toma.

Do dalšího ročníku jsme vstupovali obtížně. Na první mistrák proti Kostelci se nedařilo sehnat dostatek hráčů. Musela dokonce zaskočit Jana Dusilová, která měla původně jenom pískat. I přes tyto problémy první vítězství v soutěži 3:2. O týden později opět doma s Albrechticemi a i přes opětovné problémy se sestavou vítězství 3:0. Následující den jsme hráli opět doma s Česticemi konečně v početnější sestavě. Soupeř neměl šanci a odvezl si prohru 0:3. Mělo to však jednu stinnou stránku. Bene nastoupil ne zcela zdráv a o víkendu se nemoc plně projevila. Do konce podzimní sezóny jsme s ním nemohli počítat. O čtrnáct dní jsme doma přivítali Peklo. Marodka se opět rozšířila a naše sestava byla „béčková“. Ale i soupeř měl problémy a přijel v „béčkové“ sestavě. Leč jeho „béčková“ sestava je silnější a ačkoli o vítězi nebylo dlouho rozhodnuto, pekelníci byli opět šťastnější a odvezli si výhru 3:2. Tato prohra se bohužel na našem družstvu podepsala. Do následujícího zápasu někteří hráči začali trucovat, jiní začali chodit jako tělo bez duše. I přes slabší sestavu jsme vyhrávali 2:0. Soupeř byl však zdatný a dokázal zápas otočit a zvítězit 3:2. Myslím však, že v dané sestavě jsme se neměli za co stydět. A nechápu chování některých hráčů v následujících utkáních a turnajích.  Ani v posledním zápase jsme se nevymanili z důsledků minulých dvou proher a v Dobrušce jsme po slabém výkonu hladce prohráli 0:3. S jedním odloženým utkáním s Rychnovem přezimujeme na pátém místě.

Druhou kapitolu bych věnoval turnajům. Letos jsme opět po dlouhé době zavítali do Čestic. V sestavě, která pak více méně odehrála soutěž: Ráďa, Franta, Matěj, Vítek, Bene a 2x Mori. Vybojovali jsme krásné druhé místo. Našich Tradičních letních turnajů jsme tradičními účastníky. Byli jsme kompletní, leč do finále nám sil nezbylo. Přesto jsme skončili na „bedně“ – třetí. Následovalo Vamberecké léto. Sestava byla slušná, ale mne opět zradilo zdraví. Tentokráte problémy se zády. Ty se pak táhly po celý podzim. Sehnal jsem však za sebe náhradu-Láďu Šípka. Ten se však dostavil v nepoužitelném stavu. Hra byla bídná, ale přes pouhé jedno vítězství ze šesti zápasů jsme skončili třetí! Měl následovat turnaj v Kopřivnici. Z pádných důvodů jsme však účast odřekli a startovali na turnaji v Lupenici. Mezi oblastními družstvy jsme se umístili na šestém místě. Na tradičním podzimním turnaji O pekelskou husu se podepsala blbá nálada po prohraných zápasech. Někteří se uzavřeli do sebe, jiní odmítli v takové sestavě jet. Jejich chyba. Počasí bylo po několika chladných letech nádherné a areál v Pekle vzorně připraven. V sestavě Matěje, Ondry, společensky unavenějšího Máši, 2x Mori a výpomoci nehrajících soupeřů jsme obsadili 4. místo. Předvedená hra mladíků ale byla dobrá a myslím, že si turnaj užili. Bylo škoda odjíždět domů…

Třetí kapitolu věnuji tréninkové činnosti. Bude krátká. V zimních měsících trénujeme v solnické škole vždy v pátek. Z kraje roku byla účast celkem slušná. V únoru proběhlo opět tradiční soustředění na Kačerově. Vydařilo se, jen mohlo být víc sněhu a mladíků. Ač jsem se snažil i o tréninky v době soutěže, moc jsem nepochodil. Zejména mladíci by to potřebovali. Ale bez účasti starších hráčů si na nich moc nezahrají. Tréninky koncem roku opět v solnické škole se zatím moc nerozběhly. Nejvíc mne mrzí, že někteří hráči ani nedokáží říci, zda přijdou, či nikoli.

Čtvrtou kapitolu bych nazval sportovně společenskou. Volejbal hrajeme čím dál míň a tak je třeba do činnosti vnést i něco jiného. Letos v červnu jsem dal na žádost několika jedinců dohromady zájezd na Vltavu na prodloužený víkend. Byla to asi první takováto akce v našem klubu, ale myslím, že se vydařila skvěle. Nezapomenutelné jsou zejména podvečerní dojezdy posádky Ráďa-Michal. Fotky a videa jsou k nahlédnutí na našich internetových stránkách. Je jen škoda, že se neúčastnilo více členů Snad se něco podobného podaří uskutečnit i letos. Oproti tomu účast na cyklovyjížďce byla ze strany mužů i přes atraktivní cíl zanedbatelná. Poslední akcí družstva mužů bylo každoroční setkání u Máši v garáži. Opět se kvalitně sportovalo a tlachalo.

Poslední, pátou kapitolou, je brigádnická činnost. Členové družstva mužů v roce 2011 odpracovali na údržbě areálu 132 hodin. Je jen škoda, že se někteří stále nezapisují do sešitu. Přicházejí takto o své odpracované hodiny.

Závěrem bych chtěl konstatovat, že uplynulý rok z hlediska činnosti družstva mužů lze zařadit k těm úspěšnějším. Jen mne mrzí přístup některých hráčů, kteří nedávají o sobě vědět, své kamarády tak nechávají na holičkách a mě připravují horké chvilky. Komu se tato zpráva zdá příliš stručná, nebo že bych mohl uvézt nějaká konkrétní jména hráčů, vše je součástí této zprávy a zároveň ho odkážu na internetové stránky klubu, kde se dozví mnohem, mnohem více a vzhlédne nejednu zajímavou fotku, či video. A pokud jsem na něco, či někoho zapomněl, může mne doplnit.

Zpráva o činnosti ve formátu PDF.

Zprávy ze zápasů - jaro 2011

Sezonu 2010/2011 muži zakončili na výborném druhém místě. Rozlosování soutěže, výsledky mistrovských zápasů a konečná tabulka je k nahlédnutí na stránkách českého volejbalu.

Jaká byla účast hráčů na jednotlivých mistrácích se dozvíte v následující tabulce.

Zprávy ze zápasů - podzim 2011

Po podzimní části sezony 2011/2012 muži přezimují na pátém místě.

Účast na turnajích v roce 2011


^ Nahoru

20.02.2018